Jak probíhá test pro vrcholové sportovce

Jak takový test probíhá?
Změří vám výšku, váhu, procento tělesného tuku, odeberou vám několikrát vzorek krve, změří krevní tlak a nakonec se podrobíte spirometrickému vyšetření. Pokud nejste aktivní sportovec, nejspíše budete z výsledků v šoku. V lepším případě budete tlustý, v tom horším obézní“. 

Na deseti místech vám lékař pomocí kalipera určí množství podkožního tuku. Pokud uslyšíte jednociferné hodnoty, tak klobouk dolů, protože na těchto cifrách se pohybují atleti, lyžaři a další špičkoví sportovci. V případě, že jste ale běžný smrtelník, tak pro vás budou ideální hodnoty mezi 15 – 18 %. Pokud patříte k většině populace, tak se přehoupnete přes 25 %, a to už pro vás může mít následky v podobě fyziologických problémů (vazy, klouby). Nejproblematičtějšími partiemi u lidí jsou jednoznačně břicho a boky.

Hlavní částí vyšetření je běh na běhátku
Dostanete na ruku sporttester, který zaznamenává tepovou frekvenci. Po krátkém zahřátí se nastaví rychlost pásu na 6-7 km/h a po čtyřminutovém běhu a minutové pauze se pravidelně posunuje zátěžová hladina o jeden rychlostní stupeň výše.

O každé přestávce vám bude z prstu u ruky odebrána krev, kterou sportovní lékař okamžitě zpracuje a vyhodnotí. Provádí tak na základě biochemických parametrů – laktátu. Hodnocení na základě koncentrace kyseliny mléčné v krvi je jednou z nejrozšířenějších metod ve vrcholovém sportu. Za klidové hodnoty se považují čísla v rozmezí 0,5 – 2 mmol/l. Se stoupajícím zatížením roste obsah laktátu v krvi.

Výsledky
Z těchto naměřených dat se následně rozpozná, jak jste trénovaní. Na základě zjištěné tepové frekvence a údajů o množství laktátu v krvi vám bude stanovena intenzita zatížení například při běhu, plavání, jízdě na kole či běhu na lyžích.

To, zda dodržujete nastavené tréninkové dávky, se velmi lehce zjistí. Takže žádné ulívání vám nehrozí, všechno je zaznamenáno! Vaše výkony (měřené dle tepové frekvence) jsou uloženy do paměti hodinek a později se data vyhodnotí pomocí speciálního počítačového softwaru.

Na základě výsledků je vám v různých časových intervalech (14 dní až měsíc) upravován trénink. 

Abychom získali optimální obraz o výkonnosti sportovce, měl by absolvovat minimálně tři až čtyři vyšetření do roka. Na první je čas na počátku přípravného období (říjen – listopad), druhé se bude konat v jeho průběhu (únor – březen), třetí během sezóny (květen – červen) a čtvrté na jejím konci (září - říjen). Druh zátěžového testu volíme podle toho, jaké fyziologické změny chceme sledovat.

Poslední fází testu je spirometrické vyšetření, které odhalí efektivitu dýchání a maximální klidový objem plic.